Červen 2011

Hrací pračka

30. června 2011 v 14:08 funny video
Ahoj lidi, tak trochu omluva za ne moc časté příspěvky. Dělal jsem státnice, teď jedu do Varů na festival, pak do Švýcar. Takže si tenhle blog dává tak trochu letní prázdniny. Ale videí a dalších příspěvků k prohlížení z minulosti je tu dost a dosti, takže pokud jste tu poprvý, zapátrejte v archivu a určitě najdete něco, co vás skvěle pobaví. Pro dnešek si můžete poslechnout jednu muzikální pračku. Takže kdyby nějaký hudebník ztratil inspiraci, nechť zkusí zajít do koupelny, kde jeho drahá polovička pere prádýlko...


Nesuďte předčasně :-)

18. června 2011 v 17:20 funny video
Sestřih 5 reklam na jednu Americkou hypoteční společnost. Motiv mají stejný - profláklá věta "to není jak si myslíš/jak to vypadá" se mnohdy sakra zakládá na pravdě. Ani nevím, který z těchhle 5 kousků mě pobavil nejvíc, ale tvůrci si zaslouží uznání :-)

Don't Judge Too Quickly We Won't.





Montserrat

11. června 2011 v 10:56 cestování

Pokud se chystáte na výlet do Barcelony, což samozřejmě naprosto doporučuji, a máte nějaký ten den navíc (Barca se dá stihnout za 2 dny), kam vyrazit v okolí? První volba padne ve většině případů na Montserrat. Proč?

Tak zaprvé je to kousek. Vlakem jste tam asi za hoďku a půl. Nejprve musíte jet vlakem ze stanice ´Espanya', linkou R5 směr Manresa. Kdo chce do Montserratu, vystoupí ve stanici Monistrol de Montserrat. Jízdní řád se dá vygooglovat za pár vteřin. Vyplatí se to, přece nechcete přijít těsně pozdě a čekat hodinu na další spoj. Vyplatí se koupit lístek rovnou do Montserratu a zpět (včetně rack railway). Lepší a rychlejší je kupovat lístky v automatu na nádraží. V Monistrol si přelezete do zubačky (rack railway), která vás vyveze pěkným stoupákem s nádhernými výhledy až nahoru ke klášteru. Toto je vaše jediná možnost mimo hlavní sezónu. V létě máte I druhou, dražší možnost: vystoupit si už na zastávce Montserrat Aeri a jet Cable car ride (kabinková lanovka). Pro představu, jak vypadá taková jízda zubačkou ke klášteru, pro vás mám jednu takovou jízdu natočenou. Záznam pořízen počátkem února 2011, ráno: http://www.youtube.com/watch?v=XiQxmkeOMfk

Co vás čeká nahoře? Po výstupu z nádraží se objevíte na malinkém nádvoří před klášterem. První vaše cesta by měla vést od Infocentra přímo naproti přes silnici za prosklenými dveřmi. Tam vám dají mapku areálu, mapku tras pro pěší a odpoví na jakýkoliv dotaz (pokud umíte španělsky nebo anglicky). Prohlídka kláštera nám nezabrala příliš času. Je hezký, ale to nejhezčí na vás bude čekat na trasách pro pěší. Je jich celkem osm. Některé jsou psané asi jen na 20-30 minut, ale nejkrásnější a nedoporučovanější je ta nejdelší - Sant Jeroni.


Trasa Sant Jeroni. Na mapce bylo u téhle trasy napsáno 2h. Brali jsme to tedy jako přibližnou délku celé trasy tam i zpátky. Později jsme pochopili, že za 2 hodiny nestihneme dojít ani na vyhlídku Sant Jeroni. Ačkoliv ráno dole před vjezdem zubačkou nahoru všude okolo vládla hustá mlha, tady nahoře se vyjasnilo a panovalo krásné, slunečné počasí s nádherně modrou oblohou a teplotou mezi 15-20°C. Co víc si přát na začátek února! Trasu můžete začít ze dvou směrů. My zvolili vstup hned naproti bráně kláštera, který začíná obrovskou spoustou schodů.



Hned od počátku nás udeřil do očí úchvatný výhled na okolní skály. Některé z mnoha okouzlujících scenérií můžete spatřit na fotkách tady okolo. Byl to neskutečně nádherný zážitek. Foťák a kamera si moc neodpočinuly. Ostatně ani my moc ne - začátek byl těžký, ale pak už se šlo často po rovině a pro milovníky přírody a grandiózních výhledů a přírodních tvarů je tahle procházka neskutečným zážitkem, který opravdu doporučuji. Za celou cestu jsme potkali snad jen 3 skupinky turistů, jinak jsme se mohli kochat nerušeně. Možná byl důvod ten, žen ne všichni zvolí tuto nejdelší trasu. A taky - kdo ví, jak to tady vypadá s turisty v létě… Mapka z infocentra byla k ničemu a orientovat se podle ní nešlo. Naštěstí značení po cestě byl přehledné a v pohodě jsme trefili až na nejvyšší vrchol s překrásnou vyhlídkou Sant Jeroni s nadmořskou výškou 1236 m. Zpátky jsme šli samozřejmě jinudy (okruh) a mohli obdivovat další zázraky přírody. Nádherných fotek a záběrů nespočet. Nakonec jsme došli k lanovce. Měli jsme dvě možnosti - buď pokračovat po svých ještě dalších 45 minut, nebo se za 5 euro svést zhruba 800 metrů prudkým sešupem dolů. Čas kvapil (po asi 4 hodinách na trase), a proto jsme zvolili druhou možnost.




Pokud se dostanete do Montserratu - tahle trase je nejlepší (i když nejnáročnější). Po dvou dnech v přecpané Barceloně je třetí den v Montserratu vítanou změnou, která rozhodně stojí za to!







C64 Music sbírka v mp3

3. června 2011 v 9:25 music
Nedávno jsem objevil zajímavou webovou stránku:

Obsahuje databázi hudebních skladeb z her z před lety tolik oblíbeného 8-bitového kompu Commodore 64, na nichž vyrostla celá generace, ve formátu .mp3. Skvělé skladbičky z C64 éry byly už dlouho k dispozici ve formátu .sid, který šel přehrát snad pouze ve speciálním Sid playeru (+ prý i ve Winampu), takže teď jsem našel konečně možnost, jak si tyhle legendární skladbičky pouštět normálně (čili v mp3playeru nebo na normálních přehrávačích).

Použité slovo legendární podle mě vůbec nepřehání. Na hrách z C64 jsem (částečně) vyrůstal a patřily ke koloritu doby mé ZŠ docházky, kdy tenhle fenomén hlavně 80. a první poloviny 90. let už vyhasínal. Spoustu her jsem si pouštěl jen kvůli skvělé hudbě a vlastně pro několik her na C64 jsem začal skládat první skladby.

Legendy typu Rob Hubbard, Jonathan Dunn či Maniacs of Noise vytvořily hudební perly a specifický hudební žánr, který byl ovlivněn tím, že pro tvorbu hudby na tomto 8-bitovém broučkovi jste mohli použít pouze 3 kanály (tj. max. tři nástroje hrající současně) a omezenou nástrojovou banku. I přes tento omezující fakt vznikla spousta skvělých skladeb (jsou to samozřejmě zrnka v moři v tom množství tisíců C64 skladeb, která existuje).

Tady jsou některé z mých oblíbených, které bych doporučil. Stáhnout a poslechnout si je můžete na SOASC, když jejich název vyplníte v políčku 'Song Title':