Malta - rady a tipy 3: Jižní pobřeží

19. března 2012 v 18:18 |  cestování
První kroky většiny zahraničních turistů, kteří nepřijeli pouze za plážovými radovánkami u moře, vedou na Maltě logicky do hlavního města Valletty. Nenabízí ale tento malý ostrůvek asi 100 km jižně od Sicílie náhodou i jiné, třeba i lepší, místa, které stojí za to navštívit? Samozřejmě, že ano.

Kdybych měl vybrat lokalitu, kde se mi na Maltě líbilo nejvíc, vyhrálo by to jižní pobřeží v čele s Modrou jeskyní (Blue Grotto), megalitickými chrámy Mnajdra a Hagar Qim a útesy Dingli, těsně před ostrovem Gozo.

Jižní pobřeží - jednodenní výlet na jižní pobřeží si doporučuji vyšetřit na slunečné, co nejméně větrnné počasí (vyplatí se sledovat weather.com s 1-denním předstihem a dle toho měnit plány na další den).

Nejlepší je začít Modrou jeskyní - Blue Grotto: Z Valletty vyrazit na letiště (tam jede více spojů) a tam si počkat na bus č. 201, který vás doveze až k Blue Grotto, fotogenickému skalnatému útvaru, který bývá v souvislosti s Maltou velice často uváděn. Ona známá fotka ovšem nezachycuje modrou jeskyni samotnou, ale tzv. bránu (Gate), kterou do ní můžete vjet člunem. Výlet půvabnou barevnou lodičkou kolem pobřeží, zahrnujícím i vjezd do Modré jeskyně samotné i dalších otvorů v útesech, je skvělým zážitkem za pouhých 7€. Vyjíždí se z malebného zálivu, a pokud moře není rozbouřené, pohled na rozeklané útesy a vjezd do všelijakých mořem vymletých jeskyněk a otvorů vás musí nadchnout. Mě tedy rozhodně ano! Voda je na Maltě křišťálově čistá a barevné variace na stěnách jeskyní z odrážejících se paprsků jsou oku lahodící. Ani nestačíte fotit, kolik nádherných výjevů se před vámi objeví. Zážitek.

Co pak? Autobus jede každou hodinu, takže můžete nasednout a přejet k další zastávce. Anebo ne. Je stále spousta času, počasí je nádherné, proč se trošičku neprojít? Vyjděte nahoru na kopeček nad vesnicí a dostanete se k 'view point', odkud si můžete nafotit už zmiňovanou bránu k Modré jeskyni hezky z výšky. A poté po chodníku vyrazit směrem k megalitickým chrámům, kam dojdete pomalou chůzí asi za 10 minut.

Mnajdra a Hagar Qim - o historii těchto starověkých chrámů si můžete leccos předem zjistit na netu. Přímo k nim se dostanete přes muzeum, kde můžete shlédnout zajímavý, asi 15-minutový filmeček a projít si malou místností s pár artefakty. Co je na těchto megalitických chrámech atraktivní, je jejich poloha vysoko nad pobřežím, kde se vám naskýtají nádherné výhledy na zasluněné moře. Zejména proto se mi líbily tyto chrámy mnohem více než ten neslaný nemastný oplocený, uprostřed sídliště v Tarxienu. Všechny tyto chrámy nesou nálepku UNESCO, hlavně protože jsou několik tisíc let staré. Tyto 2 na jižním pobřeží jsou kryté bílou plachtou, jsou blízko sebe a ne příliš rozsáhlé. Ale okolí je nádherné. Nabízí se vám 3 trasy, které si můžete projít. Každá lehkým krokem zabere nanejvýš půl hoďky. Tak si jednu vyberte a můžete se kochat pobřežím a fotogenickým ostrůvkem Filfla, který se vyjímá nedaleko odsud. Je to maličký kus skály, ale já si ho oblíbil a fotil ho ve všelijakých variacích velice často (můžete se tak brzo těšit na slide fotek).

útesy Dingli
Co teď? Poledne a obídek už budete mít asi za sebou a nabízí se 2 možnosti. Za prvé si počkat na bus, nasednou a dojet k zastávce u útesů Dingli, a nebo za druhé tam zkusit dojít pěšky, i když je to pořádný kus cesty. My si (samozřejmě) vybrali druhou možnost, poněvadž jsme doufali, že budeme moci jít celou cestu po pobřeží, což já miluji. Zpočátku nádhera - spousta výhledů, všude klid a mír, kamenné zídky, zajímavá fauna, i přes počátek března všude plno barev rozkvetlé květeny. Ovšem zhruba za hodinu jsme došli ke stavení, které blokovalo další průchod. Museli jsme se kousíček vrátita vydat se opravdu strmou cestou nahoru na začínající útesy Dingli. Nemusím snad moc dodávat, že vzhledem k horkému počasí jsme se začali dost potit. Proplétali jsme se venkovskými, kamením prolezlými políčky, na kterých se občas některý domorodec pokoušel s krumpáčem v ruce o zázrak. Plevelem zarostlé cesty nás vedly stále více do vnitrozemí, skrz polorozpadlá venkovská sídla a stavení, čas ubíhal a my ušli hezkých pár kilometrů. Takže rada: od chrámů do Dingli raději busem (pokud se ovšem raději nechcete dobrovolně projít Maltským venkovem, tak jako my).

Asi za 2 a půl hoďky jsme konečně našli ceduli navádějící na turistickými příručkami vyzdvihované útesy Dingli, "čnící se desítky metrů nad hladinou moře". Tam jsme si mohli vyfotit západ Slunce. A busem přejet do Rabatu, odkud pak zase přímo do Valletty. Nádherný den.

Jižní pobřeží je zážitkem pro milovníky krásných pobřeží a vřele ho doporučuji. Stejně jako ostrov Gozo, o kterém zase něco příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mickey mickey | Web | 29. září 2013 v 11:14 | Reagovat

Děkujeme za pěkně zpracované informace. Na Maltu se nyní chystáme na půl roku, tak se takovéto tipy budou hodit :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama