Červen 2015

Moje cesta do USA 3 - San Diego

29. června 2015 v 17:29 cestování
San Diego bezesporu patří mezi města, kde můžete strávit celý týden plný zábavy, kdy budete každý den dělat a zažijete něco jiného - tohle druhé největší město Kalifornie (přes 1,3 mil.) toho nabízí fakt hodně. My měli 1 den, tak jsme museli pár věcí vynechat: třeba zoo, které si určitě zaslouží celý den, protože není zrovna malé - webové stránky uvádějí přes 3700 zvířat na 40 ha. Taky jsme vynechali Sea World, kde se rovněž dá strávit celý den. I koupání v oceánu a relax na jedné z místních nádherných pláží jsme oželeli, stejně jako Caravan Safari Park, Belmont Park či muzea (až na 1 vžjimku - viz dále) a další.



Ale dost o tom, co jsme vynechali. Turisté často do San Diega zavítají jen na 1 den při jejich cestě, tak jako my, a dobrý začátek je přístavní část a promenádu. Krásně klidná, s panoramatem moderních mrakodrapů za zády. Poté po krásném modrém mostě s nádhernými výhledy na město do Coronado Island, kde se nachází městečko se stejným jménem plné roztomile upravených rezidencí evidentně bohatších rodin a hlavně okázale luxusním Coronado Hotel, rozsáhlým komplexem nových bílých budov s červenými střechami přímo u pláže a zahrad. Po nafocení San Diega z tohoto ostrova jsme zamířili a nějaký čas se poflakovali právě po prostorách tohoto hotelu a přilehlé pláži. Mírumilovná atmosféra nás zcela pohltila a kochali jsme se úžasným prostředím, písčitou pláží, skalisky a nádherně čistým, tmavomodrým ocenánem. Tak na tomhle místě bych si dokázal představil dovolenou, ovšem mít na to tak finanční zdroje (když cena za 1 noc se pohybuje v pětimístných cifrách).

Následoval přejezd do SD Old Town Historic Park - což je něco jako skanzen původního San Diega ještě z dob 19. století plného původních obchůdků a budov, jako jsou pošta, soud, vězení, apod. Zde si přijdou na své milovníci suvenýrů. Taky jsme se zde mohli vyfotit s osobami v dobových kostýmech, kteří nám i rádi povyprávěli cokoliv z historie tohoto místa a odpověděli na všelijaké dotazy. Někteří turisté byli nadšeni i koňů, oslů a mezků. Vstup není placený, což by třeba u nás v Česku neexistovalo.

Na oběd jsme si zajeli opět do krásné přístavní čtvrti, kde jsem okusil Super Nachos a měl co dělat, abych to snědl. A pak hurá na bitevní loď USS Midway, která bývá otevřena do 17h, tak jsme měli něco přes 2 hoďky, v nichž jsme ani nestihli projít všechno - ale to hlavní ano. Spousta bojových strojů, krásných výhledů na město, stísněných prostorů, figurín a veteránů, kteří nadšeně vyprávěli své historky z dob svého mládí. My však raději dodržovali užitečnou radu - držte se od nich dál, nebo se jich už nezbavíte. Tito lidé žijí nostalgií na doby své služby a jakmile vás "lapnou" do svého vyprávění, už Vás nepustí. Já, odpůrce armády a militarismu, jsem se na loď moc netěšil, ale "nechtěl jsem trhat partu" a nakonec se mi tam docela i líbilo - třeba to, že jsem si mohl vlízt a nafotit se v kokpitech rozličných stíhaček a prolézt prostory, kde mariňáci v dobách korejské války či naposledy války v Perském zálivu trávili svůj téměř veškerý čas.

A nejlepší na závěr - večer na pláži obsypané lachtany (myslím, že se to tam jmenuje La Jolla Beach) - úžasné místečko, opět oceán a útesy, na které jsem ulítlý, krásná promenáda, smrad od lachtanů, plameňáci, opět máčení nožek v chladivém oceánu, pohodička, hodina tam byla příliš málo...

A po přespání v San Diegu následoval přejezd do Arizony s několika zastávkami, hl. v Joshua Tree NP.

Moje cesta do USA 2 - Los Angeles

27. června 2015 v 16:34 cestování
Kamarád i jedna známá, kteří "Město andělů" navštívili v posledních letech, mi toto město líčili jako doslova hnusné, kde nic není a nemá moc cenu ho navštěvovat, pokud tam nemám nějaký "business". Nicméně můj dojem ze dne stráveného "hanging out" a "driving around", neboli poflakováním a popojížděním aglomerací LA spolu s minivanem a malou skupinkou Čechů a Slováků, byl celkem pozitivní. Nebyl jsem tedy nadšen, jako z jiných míst, které jsem v USA navštívil, ale celý den jsem se cítil moc fajn a na konci dne jsem zažíval pocit bezva prožitého dne.

Jednou z variant, jak prožít den v LA, je navštívit asi jeho největší atrakci - Universal Studios. "Problémem" však může být, že je tam toho tolik, že to vystačí na několik dnů - a protože my jsme chtěli z LA vidět i další věci a měli jsme právě jen ten 1 den, koupit si drahý lístek a strávit v tomto zábavném parku jen třeba 4-5 hodin nestojí za to. Další věcí, která třeba mně osobně vadí hodně, jsou obrovské návaly lidí, fronty a čekání na nejlepší atrakce. Ovšem - pokud máte na LA více dní - jeden z nich strávený ve studiích Universal asi za to stojí. Z naší skupinky se našel jeden pár, který i přes to, že na návštěvu studií měl jen něco přes 4 hoďky, se odhodlal za plné celodenní vstupné tuto atraktivní lokaci vyzkoušet. Jejich dojmy, i přesto, že stihli pouhé 2 atrakce, byly nadšené a vysoce pozitivní. Ale opakuji - když Universal Studios, tak na celý den!

Naše kroky ovšem nejdříve vedly na Hollywood Blvd. Tam jsme vlezli do jakéhosi hotelu (Hollywood Roosevelt H.), kde se předávaly první Oscary - nikdo si nás nevšímal, a tak jsme si užili trošky luxusu. Pak jsme se přesunuli do Chinese theatre a Dolby Theatre - místě předávání dnešních oscarů. Měli jsme asi hoďku rozchod - a tak jsme se courali mezi hvězdami na chodníku slávy, fotili se se zajímavými objekty a odháněli otravné nabízeče všeho možného. Mě jeden nakoec "ukecal" - zeptal se mě, jak se jmenuju, podepsal mi svoje CDčko a s tím, že je zadarmo, mi ho vstrčil do ruky. Že prý bude brzy slavný a tohle CD bude mít velkou hodnotu, byl to takový drsně vypadající černošský rapper. KDyž jsem po kratičkém "small talku" chtěl pokračovat dál, najednou zvážněl a nepustil mě, dokud jsme mu nedal 5 dolarů. Vyhozených do koše, protože jeho hudba nestála za nic.

V LA jsme navštívili mj. Mullholand Drive a výhledy z Hollywood Hill na město, na které byl hezký pohled i odpoledne z prostor Griffith Observatory, kam se už jen z tohoto důvodu doporučuji v rámci návštěvy LA rozhodně podívat. Čas kolem poledne jsme strávili v nejstarší poklidné čtvrti LA Puebla blízko krásného vlakového nádraží Union Station, kde jsme k obědu vyzkoušeli mexické jídlo a v poklidu se asi hoďku poflakovali kolem. Počasí bylo krásné, sluníčko a kolem 20°C. Pak následovala architektonicky zajímavá budova Disney Theatre, která mně nápadně připomínala budovu Guggenheim Museum ve Španělském Bilbau, kde jsem byl přede dvěma lety.

Nějaký čas jsme strávili v Beverly Hills, kde jsme třeba navštívili jakousi honosnou rezidenci, která patří městu a natáčela se tam spousta filmů. Teď si nevzpomenu na její název, ale měli jsme štěstí - často se tam prý konají všelijaké svatby, večírky smetánky a veřejné akce, kdy se tam samozřejmě bez pozvánky nesmí, v "náš" den, čtvrtek odpoledne, tam nikdo nebyl a tak jsme se po pozemcích plných fontáneček, kytiček, jezírek, keřů a prosklenného sídla v poklidu prošli. Pak po slavném Sunset Blvd. na Rodeo Drive, které bych klidně vynechal - nicméně jsme poznali atmosféru snobismu a luxusu, kde se vedle sebe nachází snad 15 prostorných obchodů, kde se prodávají kabelky a lodičky, v každém z nich lelkují luxusně oblečení prodavači a kde se cenovky ve výlohách ze zřejmých důvodů nevedou. Nechápu, jak se můžou všechny obchody uživit, ale evidentně profitují...


Nejlepší z celého dne však na konec - Santa Monica s nádhernými plážemi a slavným Santa Monica Pier. Nádherná atmosféra vlahého večera při západu slunce, moc se mi odtamtud nechtělo. Voda Pacifiku nebyla tak studená, jak prý měla být, nicméně do vody se nikdo neodvážil. Na molu pouťové atrakce, dobrá zmrzlinka, pouliční umělci, stánky s občerstvením a hlavně nádherný oceán okolo, na což jsem, přiznávám, trochu ulítlý - moře zbožňuju a pohled na něj má na mě až euforický účinek. A tak jsem se kochal při večeři na lavičce západem slunce nad pacifikem - z mého pohledu ideální zakončení dne.

A další den nás čekalo ještě hezčí město - San Diego.

Moje cesta do USA 1 - úvod

14. června 2015 v 19:27 cestování
Právě jsem absolvoval svoji první cestu za Atlantik - 2-týdenní okruh jihozápadem Spojených Států Amerických. Za 14 dní skupinka 10 Čechů a Slováků, jíž jsem byl členem, absolvovala okruh minivanem s řidičem a hlavně průvodcem Pavlem Hájkem, který započal v Los Angeles, projel více než 5 000 km napříč státy Kalifornie, Arizona, Utah a Nevada, aby skončil opět na pobřeží Pacifiku, tentokrát v San Franciscu. Panu Hájkovi tu udělám malinkou reklamu, protože si to zaslouží - tuhle práci prý dělá už 17. rokem a opravdu se vyzná. Po celou dobu nás neúnavně zásoboval vtipnými historkami, teoretickými i praktickými zajímavostmi, vozil na místa, kam bychom se bez něj nedostali či o nich ani nevěděli, odpovídal na zvídavé dotazy, bezpečně a přitom rychle řídil a přispěl k celkové pohodě.

okruhPodrobnější trasa okruhu: Los Angeles - San Diego - Joshua Tree NP - Grand Canyon - Monument Valley - Bryce Canyon - Zion NP - Las Vegas - Death Valley - Yosemite NP - San Simeon - Pacific Highway - San Francisco.

Letěli jsme z Prahy do Amsterdamu cca 1,5h, kde jsme po dlouhém přechodu k správnému gate a chvilkovém čekání absolvovali kratičký imigrační rozhovor skládající se ze 3 otázek (důvod návštěvy USA, délka pobytu, vezeme nějaké jídlo či něco hodnotného?), nasedli do letadla a letěli 10,5h do LA. Let uběhl překvapivě rychle - letušky nás neustále krmili a nabízeli drinky, sám jsem vypil asi 3 malé lahvičky vína, pivo, několik kafíček a džusů, pustil jsem si 2 filmečky na své čtečce, chvilku si četl či klábosil se sousedkou - měl jsem štěstí na místo do uličky.

V LA jsme se přivítali na letišti s již zmíněným PH a shuttlem odjeli do hotýlku Super 8 blízko letiště. Překvapivě jsem neměl problémy s jet lagem (posun času) - to až při návratu do ČR - spalo se mi dobře a ráno po snídani jsme vyrazili na průzkum LA. O tom se zde zmíním někdy v příštích dnech, až si zase najdu chviličku.